Událostem, které se za uplynulých pár dní staly, přihlíží se zatajeným dechem celá Evropa. Situace se mění mrknutím oka a zaráží nejednoho dospělého člověka.
Jak na ni poté mají reagovat ti mladší z nás? Jak se k situaci mají stavět studenti, kteří mají mezi svými kamarády, blízkými či dokonce v rodině příslušníky zainteresovaných států? To jsou otázky, jakými se v uplynulých dnech zabývalo i ministerstvo školství, které vydalo a zaslalo ředitelům škol takzvaný pětibodový návod s metodickými doporučeními, jak mají učitelé v třídním kolektivu s ruskou agresí vůči Ukrajině pracovat. „Prosím, nenechme negativní důsledky aktuálních válečných událostí vstupovat do školních kolektivů. Mějme neustále na paměti, že děti za chování dospělých nemohou a že důležitým úkolem škol je v těžkých historických obdobích posilovat zdravé vztahy. Do škol nepatří dělení na ,my a oni‘ ani válečné nepřátelství,“ píše ministr školství Petr Gazdík.
Je důležité si uvědomit, že příslušnost k určité národnosti automaticky neznamená, že člověk má daný politický či náboženský názor, který ku příkladu vyjadřuje hlava státu. Všichni Rusové nejsou jednotní s názory prezidenta Putina a jsou dokonce proti naprosto neoprávněné ruské invazi na Ukrajinu. Toho si je vědomé také ministerstvo školství, které se obává lynčování ruských studentů na území České republiky.
Obavy jsou to oprávněné. Pedagog VŠE Martin Dlouhý dokonce prostřednictvím facebookového statusu informoval, že odmítá v souvislosti s ruskou agresí učit, zkoušet, opravovat testy či vést bakalářské a diplomové práce ruským studentům. Ministerstvo školství jeho jednání považuje za naprosto neadekvátní.
Aby se zabránilo ať už slovním či fyzickým útokům a šikaně mezi studenty, tak by pedagogové měli své studenty dostatečně a srozumitelně informovat o situaci na Ukrajině. Měli by seznámit žáky s postoji České republiky a vysvětlit veškeré potřebné historické souvislosti týkající se napětí mezi oběma zmiňovanými státy.
Ve školách by měla být věnována zvýšená pozornost ukrajinským, ruským a běloruským studentům. Dále ministerstvo doporučuje ve školách preventivní práci v kolektivu na témata rovnosti, respektu a tolerance. Je důležitá společná debata bez podněcování dalších obav. Popřípadě je možné se obrátit na odborné společnosti zabývající se metodickou podporou META nebo Centrum Locika.
Záplava informací v médiích a představa války přirozeně vyvolává strach v nejednom dospělém člověku. Děti na celou situaci mohou reagovat daleko intenzivněji. Nemůžeme si však naše obavy a zlost vybíjet na národu jako takovém. Jak už jsme zmínili, všichni Rusové nejsou Putin a všichni Bělorusové nejsou jako Lukašenko. Spojme naše obavy v solidaritu, podporu, soucit a pomoc těm, kteří to teď nejvíce potřebují a to Ukrajině, která stojí sama proti ohromnému „Goliášovi“.
Naučme naše děti respektovat a být respektováni. Nepatří to přece mezi základní principy demokracie?
